Jeden z nejpřísnějších rozsudků dosud: Dva muži z okupovaného Mariupolu odsouzeni na 26 let v trestní kolonii

Jižní okresní vojenský soud Ruska v Rostově na Donu uložil jeden z nejpřísnějších trestů v posledních případech souvisejících s okupovanými ukrajinskými územími. Ukrajinský občan Denys Hluščenko a ruský občan Alexandr Malyshev, oba zadržení v okupovaném Mariupolu, byli odsouzeni na 26 let v trestní kolonii za údajnou „špionáž“, „účast v teroristické skupině“ a napomáhání při navádění útoků na ruské vojenské cíle.

Podle ruských bezpečnostních složek měli oba muži v roce 2022 navázat kontakt se zástupci ukrajinské vojenské rozvědky na okupovaném území Melitopolu. Obviněni jsou ze shromažďování souřadnic a předávání informací ukrajinské armádě, což mělo podle ruských vyšetřovatelů přispět k útoku na budovu koleje v Melitopolu. Tento objekt měly ruské síly využívat jako operační velitelství FSB.

Ruské orgány nepředložily veřejně ověřitelné důkazy, což tento případ řadí do širšího vzorce politicky motivovaných procesů proti civilistům a aktivistům na okupovaných územích. Mezinárodní pozorovatelé dlouhodobě upozorňují, že Moskva používá široce formulovaná obvinění z terorismu a špionáže ke kriminalizaci jakékoli spolupráce s ukrajinskými institucemi a k umlčování místních komunit.

Případ není ojedinělý. V pozadí rozsudku stojí širší represivní akce proti osobám spojeným s telegramovým kanálem „Melitopol je Ukrajina“, který sloužil jako informační platforma pro obyvatele pod okupací. V srpnu 2023 provedly ruské síly rozsáhlé domovní prohlídky a zatýkání správců a spolupracovníků tohoto kanálu.

Mezi zadrženými byli kromě Hluščenka a Malysheva také Vladislav Geršon, Mark Kaliuš, Maksym Rupčev a Jana Suvorova. Někteří z nich jsou stále ve vězení v Rusku, jiní byli později zařazeni do výměn zajatců.

Zvláštní pozornost vzbudil případ Marka Kaliuše, který byl spolu s novinářem agentury UNIAN Dmytrem Hyljukem propuštěn při výměně na Den nezávislosti Ukrajiny, 24. srpna 2025. Hyljuk strávil v ruském zajetí tři a půl roku.

Jana Suvorova se stala symbolem brutality ruského represivního systému. Ruské úřady ji uvěznily už v 18 letech a její případ vyvolal pobouření v ukrajinských i mezinárodních mediálních kruzích.

Rozsudek vůči Hluščenkovi a Malyshevovi dále ukazuje, že ruský soudní systém na okupovaných územích funguje jako prodloužená ruka vojenského aparátu. Tyto dlouholeté tresty nejsou jen sankcí vůči jednotlivcům, ale také varováním pro všechny obyvatele pod okupací, že jakýkoli kontakt s ukrajinskou stranou může být označen za terorismus.

V posledních měsících Jižní okresní vojenský soud v Rostově na Donu vydal několik podobných rozsudků vůči ukrajinským válečným zajatcům a civilistům. Kritici tvrdí, že jde o systematické využívání justice jako nástroje represe, kterým Rusko upevňuje kontrolu nad okupovanými územími a legitimizuje politické pronásledování pod záminkou boje proti terorismu.